Pleistocenní fosílie z říčních sedimentů v polbské nížině
Období před 30 000 - 40 000 lety spadá do svrchního pleistocénu a vrcholu poslední doby ledové - tzv. Weichselského zalednění. Toto období odpovídá mladému paleolitu (mladá doba kamenná), kde na našem území sídlil člověk moderní (Hommo sapiens sapiens). Pozůstatky lidí z této doby náleží především ke kulturám Magdalénienu nebo Solutreénu. Území Čech a Moravy bylo od severu omezeno kontinentálním ledovcem skandinávským a od jihu horským ledovcem alpským. Díky tomu se naše území stalo úzkým koridorem, kudy migrovala velká zvířata z východní Evropy (Panonských nížin) směrem do západní Evropy. V chladných obdobích pleistocénu na našem území sídlili tzv. lovci mamutů, kteří jako kočovné kmeny sledovali stáda migrujících mamutů a stavěli tábory, kde ulovená zvířata zpracovávali. Archeologické nálezy těchto táborů, které jsou charakteristické obrovskými skládkami kostí mamutů a dalších zvířat, známe z oblasti moravské (např. Předmostí u Přerova nebo Milovice na Břeclavsku). Na přelomu tohoto období, zhruba před 35 000 lety dochází k mírnému oteplení (interstadiálu), v jehož průběhu se patrně dařilo rozvoji některých listnatých stromů, travního porostu a tím i zvířat inklinujícím k teplejšímu klimatu - tuři, koně, prase divoké a jiné. Podobných interstadiálů nastalo do konce Weichselského zalednění ještě několik, samotná doba ledová, která byla poslední v historii Země skončila před 10 300 lety.
>> více informací o kvartéru na našem území