Fosílie z fosfátových dolů Oued Zem (Khouribga) v Maroku

Fosfátové doly Oued Zem se nacházejí v severozápadním Maroku v okolí města Khouribga. Ložisko představuje největší zásobu fosfátové suroviny na světě a pro Maroko je to nepochybně nejcennější zdroj nerostných surovin, který se značnou měrou podílí na ekonomickém zisku této země. Zároveň se jedná o velice bohaté naleziště fosílií svrchní křídy a starších třetihor. Surovina je dobývána řadou povrchových odkryvů na území asi 20 km. Fosfáty jsou využívany v chemickém průmyslu jako zdroj fosforu, který se ze suroviny extrahuje v podobě kyseliny fosforečné. Fosfáty zde v Oued Zem vznikly masivní akumulací kosterních pozůstatků ryb, mořských plazů a dalších živočichů, které jsou bohaté na obsah fosforu. Mocné vrstvy písků a pískovců zde představují prostředí mělkého šelfového moře v době před 60 až 45 miliony let. Nejznámější zkameněliny ze zdejších sedimentů náleží především velkým ryboještěrům - mosasaurům a plesiosaurům, jejichž obratle, lebky a zejména pak pekně zachovalé zuby se zde nejčastěji nacházejí. Mezi nejhezčí zkameněliny patří perfektní ukázky fosilních zubů velkých žraloků (především Otodus obliquus), které jsou lesklé a nacházejí se jak volné, tak na vzorcích horniny. Tyto velké žraločí zuby byly objeveny teprve před několika lety a v současné době (k roku 2013) jejich nálezů rapidně ubývá.

Pohled na haldy fosfátových dolů v regionu Khouribga

Starší vrstvy ve fosfátových dolech náleží druhohorám, konkrétně svrchní křídě  mezi 60 - 65 miliony let. Svrchní křída byla obdobím, kdy suchozemskému světu vládli dinosauři v čele s nejobávanějším predátorem, kterým byl Tyranosaurus rex. Moře v této době také nepatřilo k místům, kam by jste chtěli jet na dovolenou - teplé mělké vody obývali velcí mořští plazi - tzv. ryboještěři. Z nich byli nejčastější mosasauři, kteří dosahovali délky kolem 15 m. První lebka mosasaura se našla roku 1952 v Holandsku, kde byl tento mořský plaz poprvé popsán. Mosasaurus měl velkou lebku s velkými čelistmi osazenými desítkami asi 5 cm slouhých špičatých zubů. Jeho tělo bylo dlouhé a úzké (připomínající ještěrku) s dluohým ocasem, končetiny byly zakončeny ploutvemi. Mosasaurus byl obávaný predátor, který lovil patrně ryby a menší tvory a také se mu přisuzuje velký vliv na úbytek hlavonožců se stočenou schránkou - amonitů. Kromě mosasaurů se v Khouribě nacházejí i pozůstatky jiných ryboještěrů, např. plesiosaurů. Období svrchní křídy před 65 miliony let bylo ukončeno katastrofickou událostí, kterou patrně způsobila srážka Země s malým asteroidem nebo kometou, díky čemuž došlo k masívnímu vymírání druhů v živočišné i rostlinné říši a k ukončení éry dinosaurů.

 
fosilní zub mosasaura (vlevo) a plesiosaura (vpravo)

Mladší vrstvy ve fosfátových dolech náleží starším třetihorám - paleogénu (konkrétně eocénu v rozmezí 65 - 45 milionů let). V těchto vrstvách jsou dominantními fosíliemi pozůstatky různých druhů žraloků, z nichž se nejačatěji dochovali krásně lesklé zuby. Signifikantním druhem je žralok rodu Otodus obliquus, jehož fosilní zuby jsou bezesporu nejkrásnějšími zkamenělinami z Khouribgy. Žraloci měli kostru tvořenou chrupvkou, která se ve fosilním stavu nedochovala. Díky tomu nikdo neví, jak vlastně žraloci z těchto dávných dob vypadali, protože jediným dokladem jejich existence jsou nálezy fosilních zubů. Dalšími fosiíliemi mladších vrstev jsou kosterní zbytky ryb, rejnoků nebo mořských želv. V některých vrstvách se nacházejí i kompletní kostry krokodýlů.

 
fosilní zub žraloka(vlevo) a čelist rejnoka (vpravo)