deska se zkamenělými lilijicemi

Popis zboží

Velká kamenná deska pokrytá zkamenělinami mořských lilijich rodu Scyphocrinites sp. Zkamenělina pochází ještě z klasického naleziště poblíž města Erfoud v Maroku, které je charakteristické tmavě šedou barvou vápence, který je pokrytý hnědočerveným jílem. Rozměry desky jsou 80 (šířka) x 69 (výška) x zhruba 2cm tlouštka. Deska však není úplně rovná, takže tloušťka vzorku může mít větší odchylku oproti zcela rovné ploše (to jen pro případ, že by ji chtěl někdo lepit na zeď atd.). Jedná se o pravé původní fosílie, v podstatě část pradávného mořského dna. Kámen a fosílie jsou lehce rekonstruované, v porovnání s běžnými vzorky opravdu nezbytně malou měrou. Kamennou desku v této velikosti nejde ze země vytěžit v jednom soliterním kuse, takže je složená z několika kusů (původně patřících k sobě) a spáry jsou prolepené epoxidovou hmotou barevně odpovídající skutečné hornině. Rekonstrukce fosílií se týká některých stonků, protože ty v původním nálezovém stavu často vyčnívali nad rovinu desky a byly uchované v onom hnědočerveném jílu. Ten se ovšem musel odstranit, aby se odkryl povrch šedé vápencové desky. Stonky, které by tedy po odstranění jílu vyčnívali "do vzduchu" se rozpadly na fragmenty a ty se opět dolepily na desku zhruba ve stejném průběhu a umístění. Ale samozřejmě už jde o určitou superpozici původní fosílie. Je to jediný způsob, jak takovou desku ukazující původní situaci na mořském dně před 420 miliony let získat.

lokalita: Erfoud, Maroko
stáří: prvohory, svrchní silur (zhruba 410 - 417 milionů let)

taxonomické zařazení:

říše: Animalia - živočichové
kmen: Echinodermata - ostnokožci
třída: Crinoidea - lilijice
řád: Monobathrida
čeleď: Scyphocrinitidae
rod,druh: Scyphocrinites sp .(Zenker, 1833)

Tělo těchto mořských živočichů bylo tvořené několika částmi. Rod Scyphocrinites byl takzvanou planktonickou formou lilijice a vznášel se ve vodě díky jakémusi plováku, který byl naplněn plynem. Tento plovák ve tvaru koule (někdy též přimoná květák a podobně) se nazývá lobolit. Z něho pak vyrůstal stonek tvořený kroužkovitými články, tento stonek mohl být i několik metrů dlouhý. Další částí byl takzvaný kalich a z něho vybíhala rozvětvená ramena. Tuto část (kalich+ramena nazýváme jako korunu). Díky této stavbě těla (velké vzdálenosti mezi jednotlivými částmi) se kompletní lilijice prakticky nenacházejí, většinou se jedná o fosílie samostatných částí, či jednotlivých drobných článků.

Rod Scyphocrinites je významným rodem lilijic, který žil na přelomu siluru a devonu. Jejich výskyt je koncentrován zejména v takzvaném scyphocrinitovém horizontu, který tvoří nejvyšší a poslední vrstvy siluru. Nálezy těchto lilijic jsou velmi známé už z dávných dob, jedny z prvních evidovaných nálezů pocházejí z České republiky, kde scyphocrinitový horizont náleží k Přídolskému souvrství. Zde byl již téměř před 200 lety popsán druh Scyphocrinites elegans, který patří vůbec k prvním paleontologicky zkoumaným a popsaným zkamenělinám.