kamenný meteorit - chondritbrekcie

Vzácný typ kamenného meteoritu, tzv. chondritbrekcie představuje hmotu vzniklou po srážce dvou meteoroidů ve vesmíru. Tento konkrétní kus je pozůstatkem srážky běžného chondritu s achondritem. Vzorek je rozříznutý a naleštěný, čímž je viditelná vnitřní struktura. Tmavá až černá hmota náleží achondritickému tělesu, světlejší hmota tvořená drobnými kulatými zrny (chondrulami) náleží původnímu chondritickému tělesu. Mezi chodrulami jsou zvláště nápadné ty stříbřitě lesklé, které mohou být tvořeny slufidickými minerály nebo slitinami železa. Tento meteorit byl nalezen na poušti v Líbyi v roce 2006.

Chondritické meteority (chondrity) patří mezi kamenné meteority. Ačkoli jsou tyto meteority nazývany jako kamenné, nejsou tvořeny klasickým kamenem - horninou ani krystaly běžných minerálů. Skládají se ze zvláštní hmoty, která je tvořena drobnými kuličkami (tzv. chondrulami) o velikosti cca 0,1 - 1 mm, které je možné pozorovat na výbrusu pod mikroskopem. Chondruly vznikly kdysi dávno, ještě před zformováním planet v naší sluneční soustavě. Tyto drobné kuličky představují mikroskopické kapičky taveniny vzniklé ve vzduchoprázdu a beztížném stavu - proto bývají dokonale kulaté. Chondruly se vytvářeli přetavením rozptýleného kosmického prachu, který byl zřejmě zasažen výrony slunečních plynů o vysoké teplotě. Jednotlivé chondruly mají různé minerální složení, některé jsou tvořené čistou slitinou železa a niklu, díky čemuž je chondritická hmota slabě magnetická. V souhrnu však zastoupení chemických prvků v chondritické hmotě přesně odpovídá průměrnému chemickému složení celé sluneční soustavy. Chondrity jsou proto velmi cenný vědecký materiál, protože, díky jejich zkoumání víme, jaké bylo na počátku vzniku sluneční soustavy procentuální zastoupení prvků v kosmickém prachu a můžeme tak předpovědět i chemické složení vzdálených planet a dalších objektů ve vesmíru.  

Chondruly se ve vesmíru vlivem gravitační přitažlivosti k sobě shlukovaly, a vytvářeli stmelenou pevnou chondritickou hmotu. Většina této hmoty a kosmického prachu se v době před zhruba 4,5 miliardou let sblížila do velkých celků, ze kterých se zformovaly planety, menší planetky a malá tělesa - asteroidy. V těchto tělesech se chondritická hmota postupem milionů let přetvořila na horniny a minerály - těžké chemické prvky (železo, nikl..) se propadly do jádra planet a lehčí prvky (křemík, hliník, kyslík) vytvořili plášť nebo pevnou kůru. Ke vzniku chondritické hmoty docházelo v relativně úzkém časovém období před 4,56 miliardami let. Toto je stáří vzniku všech chondritických meteoritů bez ohledu na jejich klasifikaci.

Drobné zbytky chondritické hmoty, která se neuplatnila při stavbě planet, putují vesmírem dodnes a jsou zachytávány gravitačním polem Země, na jejíž povrch pak dopadají ve formě různě velkých meteoritů. Drtivá většina kosmického materiálu však svou cestu k povrchu nedokončí a beze zbytku shoří v atmosféře. Průlet atmosférou přežije jen zlomek meteoritů, které mají dostatečnou velikost. Chondritické meteority se pak nacházejí zejména v pouštích, kde se dají dobře odlišit od okolního materiálu. Chondrity jsou nejstarší hmotou, kterou lze na Zemi nalézt - jsou starší než jakákoli pozemská hornina.