zub suchozemského dinosaura - Carcharodontosaurus

Popis zboží

Zkamenělina zubu suchozemského dinosaura rodu Carcharodontosaurus. Zkamenělina pochází z naleziště Kem Kem poblíž Marocko-Alžírské hranice v regionu města Erfoud. Celková délka tohoto kusu je 5,5 cm, což je velikost spíše podprůměrná. Zub však lze označit za téměř kompletní, takže musel pocházet buď od nedospělého jedince, nebo se jedná o tzv. juvenilní zub. Kořenová část zubu u těchto Carcharodontů je méně odolná, a proto se příliš nedochovává. Zub tak ve skutečnosti mohl být delší ještě o cca 2 cm, ale nálezy v této podobě se už často označují za zcela kompletní. Kvalita tohoto exempláře je velmi dobrá, zub má dobře zachovalý lesklý povrch na obou stranách včetně jemného detailu drobně pilovitého okraje (ten však není zachovalý úplně všude). Špička zubu je poměrně nepoškozená a ostrá. Zhruba v prostředku zřejmě prochází napříč zubem prolepená prasklinka, která však skoro není vidět (ani nelze s jistotu říct, jestli se opravdu jedná o lepenou prasklinu), takže je tento kus v podstatě bez poškození či uměle rekonstruovaných částí. Na lokalitě Kem Kem se vyskytuje zřejmě více druhů těchto Carcharodontů, veškeré nálezy se však formálně řadí k druhu Carcharodontosaurus saharicus.

Carcharodontosaurus je interpretován jako veliký dravý dinosaurus (dříve označován rodovým názvem Megalosaurus). Tito dinosauři obývali stejné prostředí spolu se Spinosaury a patrně to byly predátoři, kteří s nimi soupeřili o životní prostředí. Carcharodontosaurus (volně přeloženo z latiny: "žralokozubý" dinosaurus) mohl být údajně větší než Tyranosaurus rex, který sám o sobě dosahoval délky až 13m. Kem Kem představuje prostředí říční delty, která ústila do moře a právě v takových podmínkách žili tito pravěcí obři, kteří zde spolu se Spinosaury byli dominantním druhem. K nejčastějším fosilním nálezům patří zuby, které jsou z celé kostry nejvíce odolným materiálem a tak se v geologickém prostředí nejlépe dochovali. Vzácněji se pak nachází i fragmenty kostí.

lokalita: Kem Kem, Erfoud, Maroko
stáří: druhohory, spodní křída - cenoman (zhruba 100 - 94 milionů let)

taxonomické zařazení:

říše: Animalia - živočichové
kmen: Chordata - strunatci
řád: Dinosauria - dinosauři
čeleď: Carcharodontosauridae
rod,druh: Carcharodontosaurus saharicus (Depéret a Savornin, 1925)

Dinosauří zuby z této lokality bývají často opravované, rekonstruované i falzifikované. Dělají to maročtí skalníci, kteří fosílie hledají a kopou. Některé opravy jsou nezbytné, protože zub sám o sobě je poměrně křehký a při vykopávání z písčitých vrstev ve většině případů praskne a rozlomí se na několik částí (často je přirozeně popraskaný už přímo v původním sedimentu). Drobné prasklinky se proto hned na místě opravují lepidlem. V jiných případech se poškozené místo (laicky řečeno: pokud je v zubu díra) rekonstruuje hmotou na bázi epoxidové pryskyřice. Pokud je taková oprava provedená dobře a nesnižuje estetickou kvalitu vzorku, jsou tyto zásahy paleontologickou veřejností tolerovány, neboť bez lepení bychom žádné kompletní exepláře neměli.

Některé zuby však mohou být slepované z fragmentů několika rozdílných exemplářů a v takovém případě už nejde o nezbytnou opravu, ale o úmyslnou falzifikaci vytvořit z několika odlišných fosílií jednu, která je větší, kompletnější a cennější. Je proto důležité věnovat pozornost této skutečnosti, pochopit proč a jak se tyto opravy dělají a pokud nechceme koupit úmyslně falzifikovaný kus (kterých je na trhu opravdu hodně), tak je dobré si stav fosílie pozorně ověřit. Někteří prodejci to totiž nepoznají, ani se o to nezajímají a potom přeprodávají falzifikáty, které kdesi nakoupili za velice výhodnou cenu, ale ta cena je samozřejmě výhodná z nějakého důvodu....

Označení dinousaura jako "suchozemského" je trošku zavádějící, neboť samozřejmě všichni dinosauři byli suchozemští tvorové. V názvu tento pojem však figuruje kvůli odlišení od mnohem častějších fosílií mořských ještěrů. Mezi fosíliemi zubů ještěrů z dinosauří éry se vyskytují zejména zuby Mosausaurů a Plesiosaurů (a podobných rodů), což byli takzvaní ryboještěři. V sedimentech mořského dna se fosílie zachovavají mnohem snáze, a proto většina zkamenělin je mořského původu. Naopak fosílie suchozemských tvorů, v tomto případě dinosaurů, jsou oproti mořským ještěrům mnohonásobně vzácnější. Mosasauři a Plesiosauři jsou naopak mylně vnímáni jako že se jedná o dinosaury, ale není tomu tak. Dinosauři byli ještěři výhradně suchozemští a jejich fosilní pozůstatky jsou velmi vzácné, současně s nimi výhradně v mořském prostředí žili mořští ještěři (takzvaní ryboještěři) a jejich fosilní nálezy jsou daleko četnější, méně vzácné a také levnější.